Rubrika: Vtipy o Pepíčkovi

Malý Pepíček píše Ježíškovi: „Milý Ježíšku, celý rok jsem měl samé jedničky… Ne. To nemůžu napsat.“ A tak píše: „Milý Ježíšku, jelikož jsem byl celý rok hodný… Ne, to taky nemůžu napsat.“ Najednou ho něco napadne. Vyběhne z domu, vběhne do nedalekého kostela, tam vezme sochu Panny Marie, dá si ji do podpaží a běží s ní domů. Tam si sedne ke stolu a píše: „Milý Ježíšku, jestli chceš ještě někdy vidět svoji maminku…“

Jde kolem domu dědeček a vidí Pepíčka, který se snaží dosáhnout na zvonek. A tak se ho zeptá: „Nechceš, abych na ten zvonek zazvonil, chlapečku?“ Pepíček na to: „Tak jo.“ Dědeček zazvonil a Pepíček zakřičí: „A teď zdrháme dědo.“

„Pepíčku, pročpak jsi přišel pozdě do školy?“ „Protože jedna paní ztratila tisícikorunu.“ „A tys jí pomáhal hledat, viď?“ „Ne, stál jsem na bankovce a čekal, až odejde.“

– „Mami, dáš mi dvě koruny na lízátko?“, ptá se Pepíček maminky.
-„Ale Pepo, vždyť už jsi velký kluk!“
-„Tak mi dej dvacku na pivo!“

Pepíček přiběhl domů a ptá se maminky:
-„Mamí, mužou mít malý holčičky děti?“
-„Ne, to víš, že nemůžou.“
Pepíček vyběhne zpátky na zahradu a volá na ostatní děti:
-„Je to oukej, můžeme tu hru hrát znova.“

„Pepíčku, kdo ti pomáhal s domácím úkolem?“

„Nikdo, paní učitelko.“

„Pepíčku, nelži! Kdo ti pomáhal s domácím úkolem?“

„Tatínek!“

„Tak mu vyřiď, že Wolker byl Jiří a ne Johny.“

„Tetičko, chutnal ti ten bonbon, který jsem ti dal?“

„No to víš, Pepíčku, že ano. Byl moc dobrý.“

„Vidíš a náš Alík ho vyplivl!“

„Proč jsi dnes přišel pozdě do školy, Pepíku?“ vyslýchá učitel žáka.

„Ale, vedl jsem bejka ke krávě.“

„Hm, a to nemohl udělat táta?“

„Ne, pane učiteli, to musel ten bejk.“